Lenka Filipová
Časně ráno; Klaun / Sloky o Praze; Píseň o vřesu
Podobné tituly
Informace o albu
Původní EP album 33 0394 "Lenka Filipová Časně ráno, Klaun / Sloky o Praze, Píseň o vřesu" vydal Panton v roce 1976, jednotlivé písně již byly digitálně vydány, ale v původní podobě a s původním komentářem vychází titul poprvé.
Narodila se ve čtyřiapadesátém a o patnáct let později ji nepřijali na konzervatoř. Za rok to zkusila znovu, s úspěchem. S kytarou začala už ve čtvrté třídě a v následujících letech sbírala nejrůznější trofeje na kytarových soutěžích žáků Lidových škol umění. Jednou z odměn, které si odnesla, byla i možnost nahrát soutěžní skladby v plzeňském rozhlasovém studiu. Skončila tenkrát nahrávání dlouho "před limitem", a tak si ve zbývajícím čase zkusila za vlastnoručního doprovodu i zazpívat. Nahrávky se dostaly až k pracovníkům Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a když slovo dalo slovo a zkouška dala zkoušku, Lenka odjela s BROLNem na turné pro USA. Rok po tomto neobvyklém debutu ji slyšel režisér Ján Roháč a Miloslav Šimek a pozvali k hostování do Semaforu, aby účinkovala v Návštěvním dnu č. 5. Zpívala i v dalším představení Zázrak, aneb Třetí nejlepší představení na světě a při studiu stačila absolvovat řadu televizních vystoupení a představení v klubech. Posluchači rozhlasového Větrníků a Toulek znají její slovo mluvené prostřednictvím éteru, její slovo zpívané se naopak v pětasedmdesátém zalíbilo Karlu Gottovi a proto ji pozval k hostování ve svém pořadu. Sjezdila s ním NDR, NSR,Rakousko, Rumunsko, SSSR, hrála na kytaru klasiku, hrála a zpívala písničky. Dodnes ví, že to byla tvrdá a prospěšná škola. V roce 1976 dokončila studia kytary na konzervatoři. Co se týká profese, je tedy spíše instrumentalistka. Ale má dar nenechat lhostejným. Líbit se, anebo znelíbit. A navíc, kytara u ní není jen módní doplněk...
Diskuze k albu