Ráno 7. července 2011 přinášely agentury světu zprávu o odchodu jedné z legend hudby 20. století. Josefa Suka dnes po právu řadíme mezi nejvýznamnější houslisty epochy. Do začátku umělecké dráhydostal nesporné nadání, ale i zavazující pocit očekávání (byl přeci vnukem skladatele Josefa Suka a pravnukem Antonína Dvořáka!). Již v polovině 50. let se výrazně etabloval na mezinárodní scéně - a začal také natáčet. Předkládané nahrávky pocházejí z let 1956-1967 a představují Josefa Suka již jako zralého umělce s výrazným interpretačním názorem a nádherným, zcela charakteristickým tónem. Především s klavíristy (Holeček, Panenka, Hála) během krátké doby nahrál obdivuhodnou šířku repertoáru od milovaného Dvořáka a Suka, ke kterým se pak opakovaně vracel, až po sonáty Debussyho a Janáčka (oceněné Grand Prix du Disque de l'Académie Charles Cros) či dueta Kodályho a Honeggera s violoncellistou André Navarrou. Tyto pečlivě remastrované nahrávky jsou historickým dokumentem, ale především živým svědectvím o mladém svrchovaném muzikantovi, jehož jméno se posléze nesmazatelně zapsalo mezi legendy.
Rané nahrávky Josefa Suka - dosud nevydané svědectví houslové legendy 20. století!