Jiří Grossmann

Miloslav Šimek (7.3.1940 – 16. 2. 2004) a Jiří Grossmann (20.7.1941 – 5.12.1971) se nejprve představili v Karkulce aneb Karlínském kulturním kabaretu a rovněž spoluzaložili Divadelní klub Olympik, který sídlil v místě dnešního Divadla Ypsilon ve Spálené ulici.

V roce 1967 se tato dvojice, vyznávající recesi, parodii a někdy až velmi černý humor, dočkala pozvání do Semaforu. Uvedli se parodií na školní akademie nazvanou Besídka zvláštní školy.

Dalšími velmi úspěšnými pořady, které uvedli na semaforském pódiu, byly například čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků či Besídka v rašenilišti. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy v dospěli až do polohy drsné politické satiry. S tou skončili na podzim 1970 přešli z přímočarých ataků na narážky, dvojsmysly a také na zcela apolitický humor, kterému se Šimek věnoval i po Grossmannově smrti.

Podle vzpomínek přátel měl Jiří Grossmann vedle vrozeného smyslu pro humor i mnohá další nadání, snadno se učil jazyky, bravurně zvládal matematické příklady, vášnivě rád luštil křížovky. Miloval country hudbu a skvěle textoval pro mnohé zpěváky a zpěvačky. Jiří Grossmann ve věku pouhých na třicet let na leukémii.

V roce 1996 předal Supraphon Divadlu Jiřího Grossmanna Platinovou desku za 1.800.000 prodaných nosičů nahrávkami Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka, a to od roku 1965 do roku 1996.

Roku 2013 vydal Supraphon box s komplentí tvorbou pánů Šimka & Grossmanna.