Jiří Suchý

Jiří Suchý (narozen 1. října 1931 v Plzni) je český divadelník, dramatik, textař, skladatel, zpěvák, herec, spisovatel a výtvarník – mimořádná osobnost české kultury druhé poloviny 20. století a počátku století jednadvacátého. Je spoluzakladatelem legendárního divadla Semafor a autorem stovek písňových textů a divadelních děl, která zásadně ovlivnila podobu české populární hudby i moderního divadla.

Začátky a cesta k hudbě

Jiří Suchý vyrůstal v Plzni a později v Praze. Nepodařilo se mu dostat na gymnázium ani ke studiu animovaného filmu, a tak se vyučil a začal pracovat v reklamních ateliérech jako výtvarník a grafik. Právě zde se v první polovině 50. let seznámil s hudebníkem Viktorem Sodomou, což se ukázalo jako klíčový moment jeho dalšího směřování.

V roce 1955 společně se Sodomou a jeho manželkou založil hudební skupinu Akord klub, se kterou vystupoval především v pražské Redutě. Skupina si rychle získala popularitu a stala se výraznou součástí rané české jazzové a raně rock’n’rollové scény. Právě v Akord klubu se Jiří Suchý seznámil s pianistou a skladatelem Jiřím Šlitrem, s nímž později vytvořil jednu z nejvýznamnějších autorských dvojic české populární hudby.

Divadlo Na zábradlí a vznik Semaforu

V roce 1958 spoluzaložil Suchý spolu s Ivanem Vyskočilem Divadlo Na zábradlí, kde uvedl svou první výraznější hru „Kdyby tisíc klarinetů“. Přestože šlo o umělecky významný projekt, Suchý z divadla po krátké době odešel.

Zásadní obrat přišel v roce 1959, kdy spolu s Jiřím Šlitrem a Ferdinandem Havlíkem založil divadlo Semafor (Sedm malých forem). Semafor se stal kulturním fenoménem 60. let – místem, které spojovalo inteligentní humor, poezii všedního dne, jazz, pop a originální písňovou tvorbu.

Zlatá éra Semaforu

V první dekádě existence Semaforu vznikla řada dnes již klasických her, pásem a písní, například:

• „Člověk z půdy“
• „Zuzana je sama doma“
• „Jonáš a tingl-tangl“
• „Dobře placená procházka“

Texty písní Jiřího Suchého, zhudebňované především Jiřím Šlitrem, se vyznačují hravostí, jazykovou lehkostí, jemným humorem i melancholií. Skladby jako „Pramínek vlasů“, „Klokočí“, „Marnivá sestřenice“ nebo „Jó, to jsem ještě žil“ se staly trvalou součástí českého hudebního pokladu.

Po předčasné smrti Jiřího Šlitra na konci roku 1969 čelil Semafor obtížnému období, přesto Jiří Suchý divadlo udržel při životě i během normalizace, navzdory omezením ze strany tehdejšího režimu, ztrátě prostor i zákazu vystupování v médiích.

Spolupráce, film a další aktivity

Od poloviny 70. let je Suchého dlouholetou uměleckou partnerkou Jitka Molavcová, s níž vytvořil jednu z nejstabilnějších a nejúspěšnějších hereckých a pěveckých dvojic českého divadla.

Kromě divadelní tvorby se Jiří Suchý podílel také na filmové a televizní produkci, psal scénáře, texty písní a v řadě snímků si sám zahrál. Objevoval se rovněž v televizních pořadech a dlouhodobě spolupracoval s Českým rozhlasem, kde měl vlastní autorské pořady.

Pozdější léta a ocenění

Po roce 1989 se Jiří Suchý znovu plně zapojil do veřejného kulturního života. Divadlo Semafor vede a spoluvytváří dodnes, a to i ve velmi pokročilém věku, což je v českém (i evropském) kontextu zcela výjimečné.

Za své celoživotní dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné byl v roce 2013 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Patří také mezi první osobnosti uvedené do Síně slávy Českého slavíka.

Odkaz

Jiří Suchý je symbolem autorského divadla, inteligentního humoru a písňové poezie. Jeho práce ovlivnila několik generací hudebníků, textařů i divadelníků. Přesah jeho tvorby daleko přesahuje hranice běžné populární zábavy – vytváří most mezi vysokým uměním a civilní, lidskou výpovědí.

Ve svých více než devadesáti letech zůstává aktivním tvůrcem a živoucím svědkem proměn české kultury, jejíž součástí je už více než sedm desetiletí.