Zenaida Pally
Rozdělíme-li jméno Zenaida na dvě části, vybaví se nám buddhistický klid mysli (zen) a název opery Aida. Právě Verdiho drama na březích Nilu otevřelo talentované pěvkyni dveře do světa opery. V květnu 1945 debutovala na scéně Národní opery v Bukurešti jako Amneris, která společně se svůdnou Dalilou, tragickou Azucenou a nespoutanou Carmen patřila k jejím nejvýznamnějším rolím.
Narodila se 10. června 1919 ve městě Soroca na území dnešní Moldavské republiky. Zenaida Pally měla štěstí i na výborné pedagogy, mezi nimiž byli rumunský tenorista Constantin Stroescu a výtvarník Jean Alexandru Steriadi. V letech 1940–1945 studovala ekonomii na Akademii vysokých obchodních a průmyslových studií v Bukurešti. První profesionální pěvecké zkušenosti Pally získala ve sboru Rumunského rozhlasu a televize. Ze světa tónů se však pravidelně vracela do světa financí. Nastoupila do Národní banky Rumunska jako ekonomka.
Kulturní rozhled, skromnost a mimořádný hlasový rozsah sahající od temného kontraaltu až po dramatický mezzosoprán tvořily základ jejího úspěchu. V repertoáru měla díla od Pergolesiho a Glucka přes kontrastní poetiku Verdiho a Wagnera, od snového světa ruských písní až po extatické rytmy Manuela de Fally, od nostalgie rumunských lidových balad až po moderní eleganci hudby George Enesca.
Rok 1974 otevřel v životě Zenaidy Pally novou kapitolu. Atmosféra komunistického Rumunska byla stále tíživější, a proto se rozhodla emigrovat do německého Saarbrückenu. Její sametový mezzosoprán poté rozezněl operní domy po celé Evropě i zámoří, nikdy se však nestala mediální celebritou. V roce 1988 se rozloučila s operním jevištěm. O devět let později, 26. června 1997, zazněl poslední akord jejího života. Její hlas však zůstává díky vzácným gramofonovým nahrávkám stále živý.
Počátky spolupráce Zenaidy Pally se Supraphonem sahají do roku 1953, kdy dvakrát vystoupila na festivalu Pražské jaro. Před studiový mikrofon Supraphonu se postavila v letech 1953–1958. Na dlouhohrající desce Supraphonu z roku 1954 se o prostor podělila s maďarským barytonistou Alexandrem (Sándorem) Svédem. Tyto nahrávky spolu s archivními snímky Zenaidy Pally z let 1957–1958 nyní poprvé vycházejí v digitálně remasterované podobě.