Lucie Bílá
Lucie Bílá, vlastním jménem Hana Zaňáková (narozena 7. dubna 1966 v Otvovicích u Kladna), je česká zpěvačka, herečka a producentka, jedna z nejvýraznějších osobností české populární hudby od konce 80. let. Je proslulá mimořádným hlasovým rozsahem, výrazným emotivním projevem a schopností pohybovat se mezi popem, rockem, muzikálem i šansonem.
Hudební začátky
Lucie Bílá vyrůstala v hudebním prostředí a od mládí se věnovala zpěvu i herectví. V 80. letech působila v několika amatérských rockových skupinách a poprvé se výrazněji zapsala do povědomí veřejnosti vystupováním v projektech jako Arakain (v období, kdy koketovala s tvrdší rockovou scénou). Umělecké jméno Lucie Bílá přijala koncem 80. let – a právě pod ním se začala formovat její profesionální kariéra.
Průlom a 90. léta
Zásadním zlomem se stal začátek 90. let, kdy Lucie Bílá rychle vystoupala mezi nejpopulárnější české zpěvačky. Alba „Missariel“ (1992) a především „Úplně nahá“ (1993) ji představila jako výjimečný hlas s výraznou osobností, schopnou spojovat mainstreamový pop s hlubším emocionálním obsahem.
V průběhu dekády vydala sérii mimořádně úspěšných alb, například:
- „Lucie Bílá“ (1994)
- „…Láska je láska…“ (1995)
- „Hvězdy jako hvězdy“ (1998)
Písně jako „Láska je láska“, „Most přes minulost“, „Trouba“ nebo „Jsi můj pán“ se staly pevnou součástí českého hudebního kánonu.
Muzikál a divadlo
Vedle sólové dráhy se Lucie Bílá výrazně prosadila také v muzikálech a divadle. Její role v inscenacích Dracula, Kleopatra, Johanka z Arku, Excalibur nebo Mata Hari patří k nejvýraznějším výkonům české muzikálové scény. Právě muzikál jí umožnil plně rozvinout dramatický potenciál jejího hlasu i herecký talent.
21. století – zralost a osobní výraz
V novém tisíciletí se Lucie Bílá výrazně posunula k vyzrálejšímu, intimnějšímu projevu a osobnějším tématům. Alba jako „Ideální žena“ (2001), „Bang! Bang!“ (2009), „Recitál“ (2011) nebo „Hana“ (2016) ukazují zpěvačku v poloze, která staví především na síle hlasu, emocích a kvalitních textech, často s nádechem šansonu a akustického zvuku.
Po několika letech, během nichž se soustředila zejména na jednotlivé singly a koncertní činnost, vydala Lucie Bílá na konci října 2025 nové studiové album „Obyčejná holka“. Nahrávka představuje návrat k ucelenému autorskému projektu a zároveň další výraznou kapitolu její kariéry. Album vzniklo ve studiu Littlebeat v Bratislavě pod producentským vedením Martina „MAXO“ Šrámka a spojuje současný popový zvuk s typickou emotivní hloubkou zpěvačky.
Deska obsahuje jedenáct skladeb a tematicky se pohybuje mezi nadhledem, osobními zpověďmi a silnými lidskými tématy. Titulní píseň „Obyčejná holka“ i skladby jako „Amen“, „Máma“ nebo „Růžový brýle“ potvrzují schopnost Lucie Bílé kombinovat civilnost, emoci a interpretační mistrovství, které je pro její tvorbu dlouhodobě charakteristické.
Koncertní činnost
Lucie Bílá je známá jako mimořádně silná koncertní interpretka. Její vystoupení jsou charakteristická intenzivním kontaktem s publikem, improvizací a vysokými pěveckými nároky. Pravidelně vyprodává velké sály i divadla a je stálicí slavnostních koncertů, galavečerů i samostatných turné.
Ocenění a uznání
Lucie Bílá patří mezi nejvíce oceňované české zpěvačky všech dob. Je mnohonásobnou držitelkou ceny Český slavík (21× vítězství v ženské kategorii, 13× absolutní slavice, tedy nejvíce hlasů ze všech kategorií v daném roce), získala také řadu hudebních a divadelních ocenění. V médiích je často označována za „první dámu českého popu“.
Osobní život a další aktivity
Je matkou syna Filipa, k němuž má velmi silný vztah. Kromě hudby se věnuje i podnikání – provozuje vlastní Divadlo Lucie Bílé v Praze, které slouží nejen jako koncertní prostor, ale i platforma pro komorní umělecké projekty. Dlouhodobě se zapojuje také do charitativních aktivit.
Odkaz
Lucie Bílá je symbolem české populární hudby posledních tří dekád. Její kariéra je výjimečná nejen délkou a stabilitou, ale především schopností neustále se vyvíjet, zůstávat autentická a oslovovat různé generace posluchačů. Je považována za jednu z mála českých zpěvaček, jejichž hlas je okamžitě rozpoznatelný a nezaměnitelný.