Pražský filharmonický sbor
Pražský filharmonický sbor započal svou činnost už v roce 1935, kdy ho založil Jan Kühn. Původně byl určen k potřebám českého rozhlasu, ovšem již brzy se osvědčil i pro potřeby orchestrů při operních představeních.
Začal tedy být angažován významnými dirigenty jako Karlem Ančerlem nebo Václavem Talichem. Právě pod vedením Václava Talicha nahrál sbor v roce 1952 svou první gramofonovou nahrávku. Postupně se sbor profesionalizoval a rok po této nahrávce byl organizačně přiřazen k České filharmonii.
V roce 1959 Pavel Kühn zemřel a sbor převzal Josef Veselka, pod jehož vedením získal moderní zvukový obraz. Jeho práce přinesla sboru dramatickou stavbu skladeb ve spojení s dokonalou intonační čistotou. Od 60. let začíná sbor podstupovat velká evropská turné a v další dekádě vystupuje poprvé i v Japonsku. O několik let později sbor už pod vedením Lubomíra Mátla také získává za nahrávky s Českou Filharmonií ceny v Paříži či Tokiu.
V roce 1990 sbor převzal syn zakladatele, Pavel Kühn a sbor začal fungovat jako samostatná jednotka. Začal v této době spolupracovat se zahraničními útvary, např. Berlínskou či Izraelskou filharmonií.
Od nového tisíciletí se na pozici sbormistra střídá poměrně mnoho jmen, namátkou Jaroslav Brych nebo Lukáš Vasilek. Sbor je také velice často zván na zahraniční prestižní festivaly a spolupracuje s několika tuzemskými i světovými orchestry v čele s Českou filharmonií.
