Peter Toperczer, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Jiří Bělohlávek
Řezáč: Symfonie č. 2, ISR pro klavír, dechy a bicí
Podobné tituly
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Jiří Bělohlávek
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Lukáš Vondráček, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Radek Baborák, Tomáš Brauner, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
-
Jan Panenka, Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK)/Václav Smetáček
Informace o albu
Z komentáře Petara Zapletala k původnímu LP albu 8110 0155 "Ivan Řezáč Symfonie č. 2, ISR pro klavír, dechy a bicí" vydanému Pantonem v roce 1981 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Na sklonku roku 1977 zemřel v Praze skladatel IVAN ŘEZÁČ; dráha jeho života se uzavřela několik týdnů po třiapadesátých narozeninách. Narodil se spisovatelům Emě a Václavovi Řezáčovým do prostředí, které ho od dětství přibližovalo ke kultuře a umění. ŘEZÁČ studoval klavírní hru u prof. Fr.Raucha a J.Páleníčka, kompozici u V.Dobiáše na pražské Akademii musických umění…Řezáč patřil ke generaci, která prožívala léta po květnu 1945 a po únoru 1948 jako naplnění vlastních snů, jako nabídnutou životní šanci pro budoucnost…Jeho rozsahem nepříliš velké dílo zahrnuje vedle opery „Pan Theodor Mundstock“, dokončené roku 1974, ještě šest partitur orchestrálních, šest koncertních děl, doprovázených symfonickým orchestrem, a tři díla pro orchestr komorní. ..Řezáčova tvorba se rozvíjela na pozadí mnoha znalostí a různorodých zájmů a byla determinována především jeho hlubokým intelektem. Její vnitřní napětí rostlo ze sporu mezi podstatou introvertně zaměřené osobnosti a schopnosti střízlivé kritické reflexe na jedné straně, a mezi muzikantskou spontaneitou na straně druhé. Intenzita citového prožitku je u Řezáče spalujícím plamenem, jehož výšku určuje rozum…To však hudbu II. SYMFONIE nijak nesvázalo, ani to neoslabilo její prudkou citlivost. Symfonie je formálně rozdělena do tří větných celků. Posluchače napoprvé zaujme zejména střední část sugestivní melodikou, traktovanou v barevně bohaté instrumentační paletě do ladění až komorně prostého…V roce 1973 se Řezáč obrátil k dílu koncertantnímu – byť tvar i obsah skladby se z konvenčních představ o této kompoziční formě dosti výrazně vymykají. III. KLAVÍRNÍ KONCERT nesl podtitul ISR. Mnoha svým dílům dal Řezáč názvy, jež jakoby náznakem často až dodatečně prozradily, co autora inspirovalo. Titul ISR vyjadřuje počáteční písmena slov, jimiž jsou předznamenány jednotlivé věty – Introdukce, Spekulace a Resignace…
IVAN ŘEZÁČ (*5. listopadu 1924 – † 26. prosince 1977)
Diskuze k albu