Komentář Waldemara Matušky k původnímu supraphonskému albu 1113 3475 z roku 1983:
Kamaráde, ke kulatým výročím je nejlepší se nehlásit, prostě dělat mrtvýho brouka. Víš Ty, že to je o rok víc než dvacet let, co jsme se spolu poprvé poznali ve Studiu A při natáčení písničky "Jo, třešně zrály"? Ta písnička hned zabrala a zabírá dodnes. Krátce na to se připravoval film Fantom Morrisvillu - Tys tam dělal texty, já jednu z hlavních rolí. A kolem toho filmu jsme se začali poznávat: nejdřív u pianina, pak u piva a od té doby potom mockrát u mne na Václaváku. Vzniklo z toho přátelství, kterého si vážím, a spousta písniček: Žlutý růže z Texasu, Tuhle rundu platím já, Námořnickej bál, Už koníček pádí, Slavíci z Madridu, Ráno, Krysař, Tisíc mil - co titul, to paráda! A nebyl jsem sám, byli tu i ostatní zpěváci a jejich písničky: Červená řeka, Ze soboty na neděli, Podívej, kvete růže, Zelený pláně, Bim bam, Jak se tak dívám, Bylo léto, Hospoda, Písmena - kdo by si to všechno pamatoval!
Jednou jsme si tak povídali o tom, co mám rád a co počítám mezi své lásky - napočítali jsme jich osm - a zrodilo se "Osm lásek" - u nás snad první česky řečeno vanmenšou, to znamená, že jeden člověk vyleze na začátku na jeviště a zůstane tam až do úplnýho konce. Hráli jsme to v Rokoku tři roky! A byla Filozofická historie a byla krysařská komedie Byl jednou jeden (ve Večerním Brně) a byly další hry a filmy a televizní pořady - například seriály Dobrý večer s Waldemarem a Co neodnesl čas, kde jsme se scházeli s písničkami, které máme oba rádi.
To se ví, že jsme spolu pořád jen nepracovali; taky jsme si mockrát krásně pokecali a popili a užili spoustu srandy, protože máme stejnou krevní skupinu. Ale taky jsi mi párkrát pořádně zamotal hlavu. Jednou prej "Pojď se mnou, lásko má..." a potom zase "Sbohem, lásko, nech mě jít..." - já nevěděl, co mám dělat dřív. Ale nešť! Mám taky jinou vzpomínku: jednou jsem měl v Lucerně zpívat "Kladivo". Sešla se tam divácká omladina, která hlučela a dělala brajgl. A tak jsem Tvůj text začal místo zpívání do hudby recitovat. A najednou ticho! Zmlkli, poslouchali a seděli jak pěny. A pochopili, že poezie nemusí být nutně jenom v knížkách... Jednou jsi mi povídal, že kdybys uměl zpívat, chtěl bys zpívat jako já. Tak já Ti to oplatím: kdybych si psal texty sám, chtěl bych to umět jako Ty. A přál bych sobě i Tobě, aby se nám společně povedlo to, co se říká v tom výše zmíněném textu: stát se kladivem i zvonem a zpívat dobrejm lidem...
Ahoj! Tvůj Waldemar

Pozn. vydavatele: Český text převzaté skladby Světla ramp (Limelight) bohužel nebyl původně originálním nakladatelem autorizován,
proto na digitální podobě původního titulu chyběl - nyní se podařilo konečně český tesxt autorizovat a tak snímek na titul rádi přidáváme.