Různí interpreti
Slezské písně v hudbě Arnošta Rychlého
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Miloše Pokory k původnímu LP albu 0 29 0459 "Slezské písně v hudbě Arnošta Rychlého" vydaného v Suprahonu v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
"Byť svět se v úděl dostal Tobě,
jdi bez radosti dál - to pouhé nic.
Byť celý život minul v strasti, v zlobě,
jdi bez žalosti dál - to pouhé nic.
I žal i radost stejně zajdou v hrobě,
miň klidně tento svět - on pouhé nic."
Těmito monumentálními verši s věnováním příteli V.K.Kroftovi, vypsanými podle autorových slov z "Východní moudrosti", se s celým svým životem a českou literaturou rozloučil básník Petr Bezruč, jehož patnáctiletého výročí úmrtí právě letos vzpomínáme. Sociální nota, národnostní patos, nesmírný emocionální náboj a moudrost jeho básní, především ústřední sbírky Slezské písně, která byla obdivována generací již před první světovou válkou! - to vše učinilo Bezručův odkaz podivuhodně přetrvávajícím a inspirujícím. Básníkův silný vztah k "upřímně žhavému" a jadrnému slezskému nářečí ho navíc těsně přibližoval k tvůrcům podobného mentálního přístupu k jazykovému dialektu (např. Janáčkovi a jeho sborové tvorbě) tím, že nabízel vděčně textové podklady pro vokální tvorbu. Tento inspirační zdroj Bezručových básní se ani za více než půlstoletí nevyčerpal, působil i na skladatele pražského hudebního centra (např. raného Pavla Borkovce) a žel, i mnoha jinak průměrných skladeb získalo Bezručovými texty slávy. U žádného hudebníka však bezručovská nota neprolíná životním dílem v takové míře, jako u opavského skladatele a pedagoga Arnošta Rychlého. Z jeho tvorby inspirované Bezručovými verši je známo přes padesát skladeb různých žánrů, z toho 26 melodramů, 10 písní, 12 sborů, 2 smyčcová kvarteta aj. Je nasnadě, že v této oblasti převažuje tvorba vokální a melodramatická. Ovšem i při pohledu na celek skladatelského díla Arnošta Rychlého zjistíme převahu těchto žánrů. Jeho skladatelská osobnost totiž rostla z talentu znásobeného celoživotním stykem s amatérskými (školními) i profesionálními (divadelními) pěveckými soubory a sólisty. V znovuoživení sborové tradice viděl Rychlý ideální cíl renesance středoškolského muzicírování a dokázal se tomuto cíli po celou dobu od druhé světové války aktivně věnovat...Nahrávku této desky, věnované patnáctiletému výročí úmrtí velkého básníka a současně skladateli a pedagogovi, nositeli ceny Petra Bezruče z roku 1972, tvoří výběr nejúspěšnějších melodramatů, písní a sborů. Na nejvyšší profesionální úrovni se tím zachovává atmosféra nesčetných vernisáží bezručovských výstav, jubilejních koncertů i prostých školních představení, atmosféra mnoha posluchačům neznámá.
PETR BEZRUČ (*15. září 1867 – †17. února 1958)
Diskuze k albu