Různí interpreti
Děčínská kotva Supraphon 1
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Petr Hejduk v roli interpreta. ×
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Písničky z festivalu Děčínská kotva vydával od prvního ročníku festivalu (1968) nejprve Supraphon, poté se přidal i Panton.
Skladby, které na Děčínské kotvě zazněly či dokonce tento festival vyhrály a byly vydány na gramofonových deskách, shromažďujeme a postupně vydáváme v maximálně kompletních kompilacích.
Tento výběr obsahuje chronologicky seřazené písně z Děčínské kotvy a souvisejících nosičů (včetně písní z B stran těchto nosičů), které vydal v letech 1968 - 1971 Supraphon.
Píseň Mý druhý já (Old Yellow Line) bohužel nebyla autorizovaná a proto na titulu chybí.
Komentář k jednomu z prvních singlů Supraphonu se snímky, které zazněly na festivalu Děčínská kotva:
Písničkové soutěže již mají u nás bohatou tradici. Založila ji akce Hledáme písničku pro všední den, uspořádaná pražským Kruhem jazzové a moderní taneční hudby (v rámci ZK Supraphonu) poprvé v roce 1957 a pak ještě čtyřikráte opakovaná. Přinesla celou řadu hezkých písniček, z nichž připomínám alespoň Dva modré balónky, Docela všední, obyčejný den, Nedělní vláček, Blues pro malého chlapce aj. Vzápětí přišla s podobným nápadem televize, jejíž Písničky na zítra na rozdíl od první soutěže nebyly uváděny anonimně; také na tuto soutěž máme dodnes řadu vzpomínek v podobě písniček Babičko, nauč mě charleston, Zhasněte lamipióny, Já jsem zamilovaná atd.
Potřebu inspirovat skladatele k nové tvorbě v oblasti malých hudebních žánrů si před několika lety uvědomily také všechny ústřední instituce a proto byla v roce 1966 připravena skutečná celonárodní a reprezentativní akce - Bratislavská lyra, s níž úzce souvisela i další soutěž, tentokráte již v mezinárodním měřítku - Zlatý klíč. Mimořádné úspěchy našich skladatelů, textařů i zpěváků v obou těchto soutěžích jsou dobře známé a neomezily se jen na domácí scénu: písně jako Oh, baby, baby, Requiem, Don diri don, Pošli to dál a další se hrají ve světě i v interpretaci známých evropských zpěváků.
Přes mnohé odlišnosti v osobách pořadatelů, místě konání, v šíři publicity i v míře vyvolaného zájmu u posluchačů měly všechny tyto soutěže jedno společné - jejich tematika nebyla nikterak blíže specifikována a bylo proto možno prakticky uplatnit jakoukoliv skladbu nebo šanson z oblasti malých forem. Z poněkud jiné pozice přistoupili k nově založenému podniku v Děčíně, kde v roce 1968 uspořádali první ročník Děčínské kotvy, soutěže o nejlepší skladbu se sportovní nebo rekreační tematikou. Základní podmínky jsou v podstatě stejné jako u jiných soutěží - jedinou výjimku tvoří porota, která je pouze laická a kterou tvoří obecenstvo přítomné v sále při finálovém koncertě. To také rozhoduje o tom, které z uvedených skladeb obdrží nejvyšší trofeje a sice Zlatou, Stříbrnou a Bronzovou Děčínskou kotvu.
První ročník soutěže se konal 6. července 1968 a byl obeslán více než dvěma sty autory. Odborná porota jmenovaná Svazem československých skladatelů vybrala celkem 12 písní, které pak byly zařazeny do finále: zpívali je Helena Blehárová, Lilka Ročáková, Karel Hála, Pavel Novák, Jiří Štědroň, Milan Drobný a další sólisté za doprovodu zkušeného orchestru Gustava Broma. Návštěvníci finálového koncertu v sále děčínského Desta Clubu pak svými hlasy rozhodli, že Zlatou kotvu obdrží skladatel Milan Kymlička a textař Ivan Kraus za skladbu Až jednou (zpíval Milan Drobný). Stříbrnou kotvu si odvezla dvojice "rozhlasových" autorů skladatel Jindřich Brabec a textař Jiří Aplt za písničku Bílé psaní (uvedli ji Karel Hála a Jiří Štědroň) a konečně třetí místo a Bronzovou kotvu si vybojoval díky valčíku Hořký blínový květ mladičký autor Jan Slavotínek (uvedl ji Pavel Novák, který byl po zásluze ohodnocen jako nejlepší zpěvák prvního ročníku Děčínské kotvy).
I když první ročník soutěže si ještě nezískal dostatečný zájem v širších kruzích skladatelů-profesionálů a jeho ohlas se soustředil především na posluchače děčínského okolí, pořadatelé nesložili ruce do klína: požádali o spolupráci zkušené odborníky jak v otázkách uměleckých, tak i organizačních a věří, že s jejich pomocí založí v Děčíně novou tradici písňových festivalů, které v příštích letech promluví rozhodné slovo do tvorby nových písniček se sportovní a rekreační tematikou.
Stanislav Titzl
Diskuze k albu