Různí interpreti
Pavel Blatný Dialogy - Studie
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Pavla Blatného k původnímu LP albu 11 0686 "Pavel Blatný Dialogy - Studie" vydanému v Pantonu v roce 1977 a nyní vydávanému poprvé digitálně:
Skladby na této desce jsou vybrány tak, aby byly pravdivým obrazem mé nynější tvorby v oblasti, které se v šedesátých letech říkalo "třetí proud" - což bylo paušální označení pro skladby snažící se o syntézu jazzu s oblastí tzv. vážné hudby. Dnes bych nazval takové pokusy jako skladby "hraniční" a je již lhostejné, zda jsou interpretovány hráči vážné či jazzové hudby. Mým prvním dílem byla v tomto směru v roce 1962 vzniklá "Passacaglia", která se později stala součástí třídílného koncertu pro jazzový orchestr...a dala popud ke vzniku celé řady skladeb, které byly internacionálně přijaty se značnou odezvou...Tato tvůrčí etapa se vyznačovala příklonem především k technikám Nové hudby (dodekafonii, serialismu, aleatorice, timbrům). Takové skladby jsou na této profilové desce jen dvě - a to obě dílka věnovaná naším předním sólistům na dechové nástroje - J.Kaniakovi a F.Slováčkovi - a to navíc v Concertinu jsou některé postupy Nové hudby viděny až v groteskním nadhledu. Ostatní skladby - jak je již dáno názvy (in modo classico, in modo archaico), dále Dedikace či "D-e-f-g-a-h-c" se snaží vyrovnat s odkazem hudební historie (klasicismem, barokem či renesancí) a vytěžil z jazyka těchto epoch maximum právě pro skladby hraniční. Stylově nejčistší je v tomto směru skladba "D-e-f-g-a-h-c"...Je vystavěna výhradně z hudební řeči ve starých historických tóninách...Ze střídání těchto různých tónin vyrůstá i výstavba díla - gradujícího z výchozího díla D do vrcholového C. Jedinou skladbou, kde k jazzovým interpretům přistupují i sólisté hudby vážné (tj. smyčcové kvarteto) je "on modo classico". Jde v podstatě o variace na quasiklasické téma, které se přes neoklasické parafrázování dopracují až k vrcholné dramatické variaci komponované v duchu technik Nové hudby. Nicméně u všech těchto skladeb z etapy "sedmdesátých let" mi šlo vždy o jedno: maximální sdělnost a přístupnost hudebního jazyka, ať již užívám postupů historizujících nebo těch nejnovějších.
Diskuze k albu