Různí interpreti
Vyznání - Václav Dobiáš, Jan Seidel, Jiří Pauer, Václav Trojan
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře 2LP alba 8110 0350 vydaného Supraphonem v roce 1983:
Česká hudba je pro svůj myšlenkový rozlet, skladatelskou příkladnost a vytříbené výtvory duševního i citového vzepětí převzácnou hodnotou naší národní kultury. Tvůrčí duch našeho lidu se nejosobitěji a nejsilněji projevil v hudebním umění… Horizonty, které se rozvinuly na poli hudebního umění po roce 1945, představují hodnotu, spojující v sobě originalitu i životnost národních tradic, světově proslulou úroveň české kompoziční školy se vším cenným, co objevil duchovní život našeho věku…
VÁCLAV DOBIÁŠ (1909-1978) ...mířil vždy k životním podstatám. Činil tak silně a čistě. Vnímal krásné stránky lidského života s nevyšší osobní účastí a vnitřním zanícením. Takové až splynutí vlastních osudů s místem jeho života cítíme z písňového cyklu "Praho jediná".
Praha se nám v tomto díle, zkomponovaném v roce 1961, jeví jako velké Dobiášovo téma.
Okouzlený autor dal svým tónům ráz věčného kréda.
Mohla tak učinit pouze osobnost, jež mnoho promyslela, uměla se dívat, prožívat, milovat.
Národní umělec JAN SEIDEL (*1908) realizoval celým svým dosavadním životem bytostnou jednotu tvůrce, občana a organizátora hudebního života...Zůstává vždy spjat s lidovými hudebními zdroji...Jeho tvorba se dotkla širokého okruhu hudebních forem - od písní, sborové tvorby, jedné symfonie, komorních skladeb, hudby k filmům, kantát až po nástrojové koncerty...je mimořádně vnímavý k velikým osobnostem české poezie 20. století. Zhudebnil verše Josefa Hory, Jiřího Wolkra, Vítězslava Nezvala a Františka Halase (Smyčcový kvartet "Staré ženy" a v roce 1953 symfonická věta "Vzkaz živým)
Národní umělec JIŘÍ PAUER (*1919)...spoluvytvářel obraz hudebního života naší země po roce 1948,...dotkl se takřka všech hudebních žánrů a neminul ani operu...Nezatěžuje své skladby přílišnou filozofickou těžkopádností, ale vtiskuje jim melodickou svěžest, zdravý cit, prudký rytmus a hudební vtip...V roce 1978, z podnětu inspirativního umění České filharmonie...vznikla jeho Symfonie pro smyčce...
Národní umělec VÁCLAV TROJAN (*1907) nevyjadřuje svým dílem jen klima romantismu, ale stalé kontinuity národního života naší kultury...Rozvíjí Starý zákon české hudby, jak jej představuje Bedřich Smetana a katechismus českého orchestrálního zvuku, jak jej stvořil Antonín Dvořák. Spolu s Jiřím Trnkou uvedl v život princip nových vizuálních ekvivalentů zvukového vyjádření ve filmové tvorbě, nový umělecký jazyk soudobého rozvětveného umění...Suita z filmu "Špalíček" (1947) říká o svém tvůrci to nejpodstatnější: Václav Trojan posiloval vždy hudební renesanci živou vodou lidového tance a lidové písně...Jeho hudba je zakotvená v nádherně zelené české krajině a je hlasem všech těch, kdo s ní žili a umírali.
Jiří Štilec
Diskuze k albu