Pouze pro digitální prodej jsme připravili řadu Nejvýznamnější textaři české populární hudby.
Na albech celé této řady jsou skladby záměrně řazeny pouze chronologicky, bez jakýchkoli jiných ambic, než Vám tvorbu našich textařů představit a zpřístupnit vco největší šíři.
Tentokrát Vám představujeme dílo letošního jubilanta Pavla Cmírala (*28.12.1945]

První texty jsem napsal těsně před maturitou pro náš orchestr hudební školy. Byl jsem průmyslovák v Uherském Brodě, hrál jsem na klavír a víc jsem toho věděl o Semaforu a literatuře než o převodovkách a jiných báječných strojích. Bylo mi jasné, že jediným řemeslem, které mě může živit, je psaní, a aby mi to posvětil někdo shora, svěřil jsem se s tím panu Jiřímu Suchému a do obálky přidal pár textů na ukázku. Odpověděl vstřícně, že tudy pro mne cesta vede. A já na ni vykročil. A od té chvíle jsem se od muziky a textařiny nehnul a jsem za to rád. Miluju svou práci už 45 let a na žádnou z etap životní tour Liberec-Brno-Praha nedám dopustit. První byla na rozjezd, s jedním textem pro libereckou Ypsilonku a dalšími pro náš nezapomenutelný studentský klub (...a se svatbou a narozením dcery Michaely), ta druhá, brněnská, už byla profesionální textařskou školou. Psal jsem pořady pro Československý rozhlas a šest let jsem byl obklopen vzdělanými hudebními redaktory a profesionálními muzikanty a zpěváky, kteří v rozhlase natáčeli. Pánové Jaromír Nečas, Vladimír Fux, Bohuslav Sedláček a Gustav Brom plus Aleš Sigmund s Marthou & Tenou a Bobem Frídlem, Jiří Kameš, lídr skupiny Speakers a Synkopy 61 udělali z učně tovaryše (který si vychutnal i potlesky na Bratislavských lyrách), a já vyjel v sedmašedesátém do Prahy zdokonalit své řemeslo natolik, aby se mé texty lidem neomrzely a s rodinou jsme neumřeli hlady. Začal jsem televizními scénáři a rozhlasovými hrami (a tituly pro ta nejlepší loutková divadla), a záhy došlo na první "pražské" písničky se skladateli Danielem Dobiášem a Jindřichem Brabcem. Supraphon s Pantonem mi dál věřily, a byly tak laskaví, že mé texty dál "tesaly" do vinylů a později do dalších nosičů, a já byl už provždy člověkem na volné noze, který jako obchodník s deštěm nabízí lidem verše, aby se cítili líp. A pak jsem potkal své dva Zpěváky, přátele, kteří se mnou "vryli punc do země". Petra Nováka a Petra Kotvalda. Mistry pěvce, kteří dali ožít mým nejvnitřnějším textům. S Petrem N. skladatelem jsme si napsali pár písní "pro sebe", s Petrem K. a dvorním skladatelem Jindřichem Parmou jsme se stali králi diskoték (dnes Petr dobyl i další pěveckou osmitisícovku a děláme si radost i šansony...). A když se teď ohlížím za tím, co mi mé řemeslo dává (a hraju si s českými texty písní pro dabing, pro Rebelku a hrdiny visícími Na vlásku nebo putujícími Ledovým královstvím...), děkuju mu za dar darů. Za dobrou práci a přátele. Ljuba Hermanová, Eva Pilarová, Věra Wajsarová, Heidi s Ivo Pavlíkem a Igor Šebo se pro mne stali přáteli souputníky, Hana Hegerová a Karel Gott úžasnými hosty mé dílny, Bob Frídl, Martha s Tenou, Hana Křížková, Renata Drösslerová ozdobami životních etap...
A dovoluju si za přátele považovat i vás, kteří mé texty rádi posloucháte. V životě není nad přátelství na n-tou a nad to, hrají-li nám glórijá nejen Vánoce, ale i všechny naše dny...
Pavel Cmíral 2015

(autor fotografie Robert Vano)