Mezi autory s nejosobitějším zvukovým rukopisem (zkušený posluchač jej spolehlivě identifikuje po několika málo taktech) patří český skladatel Bohuslav Martinů (1890-1959). Pařížský žák Alberta Roussela se od opojení jazzem a expresionistické výrazovosti postupně a neomylně dopracoval k vlastnímu nenapodobitelnému stylu, ale pátrali-li bychom přece, který z podnětů západoevropské meziválečné hudební avantgardy měl na něj nejsilnější a nejtrvalejší slohový vliv, byl by to určitě neoklasicismus, popřípadě podněty neobarokní hudební dikce. A právě tato východiska rozpoznáme na většině snímků reprezentativního digitálního výběru orchestrálních skladeb Bohuslava Martinů pod charismatickou taktovkou Jiřího Bělohlávka, inspirující hráčské individuality České filharmonie k umělecky svrchovanému a soustředěnému výkonu. Neoklasické a neobarokní inspirace v díle Bohuslava Martinů
Přední strana CD obalu (cover) k albu Martinů: Předehra pro orchestr, Rapsodie pro velký orchestr, Sinfonia Concertante ve formátu JPEG. Obrázek obalu alba je přikládán v dostatečné kvalitě, vhodné i pro tisk.
Zadní strana CD obalu k albu Martinů: Předehra pro orchestr, Rapsodie pro velký orchestr, Sinfonia Concertante ve formátu PDF. Pokud si toto album vypálíte jako Audio CD, můžete tento dokument vytisknout a vložit do zadní strany krabičky.
Digitální booklet k albu Martinů: Předehra pro orchestr, Rapsodie pro velký orchestr, Sinfonia Concertante ve formátu PDF o velikosti A4. V závislosti na informacích viditelných na profilu alba může obsahovat podrobné informace o albu a jednotlivých skladbách, včetně seznamu participujících umělců, přesného data a místa nahrání pro každou ze skladeb. Digitální booklet je tisknutelnou variantou profilu alba.