Z komentáře Jindry Bártové k původnímu LP albu 8111 0048 "Filharmonické kvinteto Brno Rejcha, Zámečník, Janáček" vydanému Pantonem v roce 1978 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Filharmonické kvinteto Brno vzniklo v roce 1973 a již v následujícím roce na sebe výrazně upozornilo vítězstvím v soutěži ministerstva ČSR v Kroměříži. Tvoří jej přední členové Státní filharmonie Brno a pedagogové brněnské konzervatoře. Soubor se věnuje jak interpretaci klasického repertoáru, tak studování novinek současných skladatelů. Obojí je zastoupeno na této jeho první profilové desce.
V rozsáhlém kompozičním odkazu ANTONÍNA JOSEFA REJCHY (1770-1836), českého skladatele žijícího v Paříži, mají obzvláště významné postavení jeho skladby pro dechové nástroje. Sám byl vynikajícím flétnistou, takže mohl prokázat svoji důvěrnou obeznámenost s problematikou těchto nástrojů. Zvláště Rejchovy dechové kvintety, jichž napsal celkem 24 a soustředil je do souborů označených opusovými čísly 88, 99 a 100, patří k zakladatelským dílům tohoto oboru...Čtyřiadvacet dechových kvintetů přineslo Rejchovy v jeho době velké uznání a obdiv: dnes představují tato díla neodmyslitelnou součást repertoáru kvintetního ansámblu. Poslední desetiletí ve tvorbě LEOŠE JANÁČKA (1854-1928) stojí ve znamení obrovského rozmachu tvůrčích sil skladatele, který v rychlém sledu za sebou píše svá největší a nejvýznamnější díla, jakými jsou opery Káťa Kabanoví, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu, dále Glagolská mše, Sinfonietta a všechna ansámblová komorní díla. K těm posledním patří vedle obou smyčcových kvartetů a klavírního Capriccia a Concertina dechový sextet Mládí...Mládí je jednou z Janáčkových nejúsměvnějších skladeb vůbec. V celé skladbě vlastně jen druhá část přináší zádumčivou náladu, kterou však hned vzápětí vystřídá rozmarný Pochod modráčků...
EVŽEN ZÁMEČNÍK (nar. 1939 ve Frýdku-Místku) studoval hru na housle a skladbu na brněnské konzervatoři a posléze skladbu na JAMU v Brně a na Státní vysoké hudební škole v Mnichově...Je autorem značného množství skladeb, z nichž uvádíme celovečerní dětskou operu Ferda Mravenec a jednoaktovou operu Fraška o kádi, orchestrální díla In memoriam Igor Stravinskij, Musica giocosa, Musica concertante, Elegie pro housle a smyčce a řadu děl komorních, věnovaných nejčastěji smyčcovým nástrojům, ale i zasahujících i do nejrozmanitějších jiných nástrojových obsazení. Ke klasickému dechovému kvintetu obrátil Evžen Zámečník pozornost v roce 1974, kdy napsal Suitu pro kvintet. Dílo má pět částí, řazených kontrastně vedle sebe a budovaných z jediného nápadu, který je opakován a rozvíjen...