Dechové kvinteto Academia
Rejcha: Dechové kvintety A dur & F dur
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Antonín Rejcha. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Olgy Šotolové k původnímu LP albu 1111 3027 "Antonín Rejcha Dechové kvintety A dur & F dur Dechové kvinteto Academia" vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
ANTONÍN REJCHA (*1770-1836), vynikající český skladatel, již ve svých jedenácti letech opustil české země a po uměleckém působení v různých městech Německa a ve Vídni se v roce 1808 trvale usadil v Paříži, kde se stal uznávaným skladatelem a profesorem na pařížské konzervatoři…Mezi množstvím skladeb, které zkomponoval, zaujímají dechové kvintety zcela zvláštní místo. Rejcha byl totiž první skladatel, který soustavně věnoval kompozici pro soubor ve složení: flétna, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot. Napsal celkem 25 dechových kvintetů pro toto obsazení, z nichž 24 vyšly tiskem a jsou od počátku jejich kompozice v roce 1814 často uváděny na koncertních pódiích. První z nich, dechový kvintet F dur, napsaný již v roce 1811, však A.Rejcha nezařadil mezi kvintety určené k vydání tiskem. Shodou okolností a náhod se rukopis tohoto kvintetu nenachází v Paříži, ale v hudebním oddělení Univerzitní knihovny v Praze. Je s podivem, že skladba zůstala stranou zájmu všech dechových souborů až do doby, kdy Dechové kvinteto Academia se zvídavostí jemu vlastní nastudovalo a přeneslo ze zapomenutí archívu na koncertní pódium. Zásluhou souboru je možno konstatovat, že skromnost skladatele A.Rejchy nebyla na místě, když tento kvintet neuznal za vhodný k vydání. Jde o skladbu nesoucí všechny znaky Rejchova hudebního génia a společně s dechovým kvintetem A dur nám vytváří ucelený obraz jedné ze žánrových oblastí Rejchovy kompozice. Oba kvintety jsou výrazem dokonalé znalosti zvukových možností všech pěti dechových nástrojů a jejich melodické a technické vyváženosti…Hudební výraz Rejchových kvintetů se pohybuje v pozdně klasické a raně romantické slohové syntéze, jíž naznačil směr dalšího vývoje hudební tvorby, směřující od klasicismu k romantismu.
Diskuze k albu