Z komentáře Vladimíra Merhauta k původnímu LP albu 1113 3457 "S Plzeňáky od podlahy" vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Když v roce 1976 hudební skladatel a dirigent Josef Krček Malou českou dechovku zakládal, dal si se svým souborem hodně náročný úkol: zmapovat různé oblasti Čech, které svou lidovou píseň v minulosti neměly, kde upadla v zapomenutí nebo kde bylo nutné uchovat její tradice; využívat přitom původní lidové texty, pokud se zachovaly, rekonstruovat jejich zbytky, a do třetice - vytvářet nové písničky na nové původní texty, inspirované lidovým uměním. Malá česká dechovka - podobně jako jiné plzeňské a západočeské dechovky - vychází z mnohaleté tradice malých jihočeských a pošumavských lidových kapel. Odpovídá tomu nejen její nástrojové obsazení a absence bicích nástrojů, ale i její repertoár. Pro písňový repertoár malých pošumavských dechovek byla vždy typická žánrová pestrost. Kromě obligátních polek, valčíků, mazurek, štajdyšů (symbiotický tvar české sousedské a německého lӓndleru) bylo možné v jejich repertoáru najít i šantánové písničky, kuplety, pouliční popěvky i písničky s epickým obsahem, vzdáleně podobné třeba městským jarmarečním písním. I v repertoáru Malé české dechovky najdeme více písňových typů, dříve známých, dnes už téměř nebo úplně zapomenutých: polonéz, kuplet, romanci, lidový pochod, anebo polky a valčíky, které nemají dnešní tradiční formu písniček pro dechovku (verzi+refrén), ale které jsou kompozičně formovány podle obsahu textu. Nápad, lehkost, zvláštní kolorit. To je deviza repertoáru Malé české dechovky. A k tomu přistupuje onen záměr určitého geografického mapování, kdy v textech písniček zazní místopisné názvy Přeštic, Přimdy, Boru, Dobré Vody, Kozákova nebo Rváčova, a v neposlední řadě i řemesla či povolání, pro tyto oblasti typická: sladovník, kovář, myslivec, rybáři, pasení ovcí či koní, nakonec i pytlák a samozřejmě muzikanti. Inspirace folklórem se ostatně neprojevuje jen v textu; využívají ji v plné míře i instrumentace, která v úpravách písniček i v nových skladbách stylově využívá třeba dud, vozembouchu, valchy, lidové harfičky, fanfrnochu a podobně…