Komentář Jaroslava Holečka k původnímu LP albu 1 10 1121 "Vladimír Soukup Koncert pro klavír, Koncert pro violoncello" vydanému v Supraphonu v roce 1989 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Osobitý umělecký projev VLADIMÍRA SOUKUPA (1930) bývá charakterizován jako dramaticky vzrušený a emocionálně vypjatý. Autor studoval na pražské AMU v kompoziční třídě Jaroslava Řídkého (absolutorium 1955), ale dispozice k dramatickému vidění světa si přinesl na svět jako dědičný vklad. Ve spojení s robustně vitálním melodickým talentem a spontánní muzikalitou tak vzniklo dnes již rozměrné dílo, vzrušující pro posluchače a vděčné pro interprety. Ne náhodou je Vladimír Soukup autorem řady zdařilých jevištních prací (opery Kleopatra, Rebelie.Dolores a Zuzana v lázni, balety Francois Villon a Broučci), v nichž se projevuje i jeho schopnost výstavby velkých hudebních ploch s přesvědčivým vrstvením gradací a vytříbeným smyslem pro vyváženost proporcí. Také dvě kantáty a čtyři symfonie, stejně jako řada děl komorních a písňových ukazují, že Vladimír Soukup je rozený dramatik. Tím spíše se tyto umělecké dispozice šťastně realizují v instrumentálním koncertu, kde je prvek zápasu a sváru obsažen již v samé podstatě této hudební formy. V dosavadní tvorbě skladatele nalezneme již šest koncertantních děl pro různé nástroje (klavír, violoncello, housle, tenorsaxofon, trombón a lesní roh). KONCERT PRO KLAVÍR A ORCHESTR vznikl v roce 1961. Dílo je sympatický především svou radostnou, optimistickou náladou, jež je výrazem životní pohody a zdravého sebevědomí. Jeho bohatý myšlenkový obsah je ztvárněn ve virtuózní sazbě pianistické i orchestrální…
KONCERT PRO VIOLONCELLO vznikl o jedenáct let později (1972) a zužitkovává již další vrstvu autorových uměleckých a lidských zkušeností. Je – stejně jako koncert klavírní – rozvržen do tří částí. Je však dikčně úspornější a vzhledem k povaze sólového nástroje také výrazově spíše lyricky laděný.