Talichovo kvarteto
Bartók: Smyčcové kvartety
Podobné tituly
Informace o albu
Z rozsáhlého komentáře Dr. Kamila Šlapáka k původnímu LP albu 1111 2846 "Béla Bartók I. a II. smyčcový kvartet Talichovo kvarteto" vydanému v Supraphonu v roce 1981 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
..Bartók během svého tvůrčího vývoje napsal šest smyčcových kvartetů (v poslední, "americké" epoše zamýšlel ještě sedmý, ale zůstalo jen několik skic). Již v mládí složil dvě smyčcová kvarteta (1896) a jedno klavírní (1989), ale ta do svého díla nezařadil. Teprve, když poznal, že cesta německé hudby, jíž se dosud ubíral, ho nepřivede ke kýženému cíli, k vytvoření moderní maďarské hudby, a když se obrodil novými poznatky, věnoval zase pozornost smyčcovému kvartetu. Ono obrození spočívalo v poznání lidové písně a lidové hudby, zprvu maďarské, pak okolních národů, posléze i arabské a turecké. Pokud jde o maďarský folklór, seznal však se svým přítelem Zoltánem Kodálym při sběru písní v terénu, že populární čardáše v interpretaci cikánských kapel k němu nepatří a že pravá maďarská lidová píseň žije skryta na vesnicích, ba že svým původem sahá až do pravlasti Maďarů kamsi za Ural. Při aplikaci lidové hudby na svoji tvorbu zašel mnohem dále, než romantičtí skladatelé národního směru: našel tu úplně jiné, starobylé tonality, úžasné bohatství rytmické, harmonické, tempové, variační, formové, našel tu prapůvodní elementární, možno říci primitivní až "barbarské" prvky. Shledal však i souvislosti s moderními směry hudby a syntéza toho všeho, spojená ovšem i s jeho vlastní bohatou invencí, pomohla mu vytvořit naprosto nový, smělý a osobitý styl.
Tak vznikl roku 1908 I. smyčcový kvartet, v němž lze zjistit kromě lidových prvků ještě i vliv Beethovenův, dále Debussyho, jímž byl okouzlen a - jak skladatel sám jednou uvedl - i Tristana a Isoldy...Do díla vložil skladatel řadu nových výtěžků své dosavadní umělecké práce a ovšem též svých životních zkušeností. Není divu: kvartet vznikl po těžké duševní krizi jako „návrat k životu“…Premiéra dne 19.března 1910 vyvolala rozruch: ozvaly se tu nové, maďarské hudbě neznámé tóny.
II. kvartet se rodil poměrně dlouho, v letech 1917-1919, kdy autor měl za sebou velká jevištní díla – Hrad knížete Modrovousa a balet Dřevěný princ - a pokračuje v cestě nastoupené I. kvartetem.
III. kvartet vznikl až po 10 letech, roku 1927. Bartók tehdy mnoho prožil, především těžké boje doma pro své pokrokové stanovisko jak ve věcech veřejných, tak uměleckých. Postavil se proti pronásledování svých kolegů Horthyovým Maďarskem z důvodů politických, jeho přátelský poměr ke Slovákům a Rumunům byl pokládán za národní zradu a jeho umělecký směr, vytyčený zejména baletem Podivuhodný Mandarin, byl naprosto odsouzen. Naproti tomu Bartókova prestiž v zahraničí stoupala, k čemuž i sám přispěl svými četnými zahraničními koncertními zájezdy. Takový úspěch měl i jeho III. kvartet, který získal v americké soutěži ve Filadelfii první cenu…
IV. kvartet vznikl již roku 1928. Vše, co umělec doposud prožil a cítil, musilo být vyjádřeno podrobněji, proto zvolil tentokráte formu pětivětou, symetricky uspořádanou…
A přicházíme k V. kvartetu, z roku 1934, zde nahranému. Má opět pětivětou formu a symetricky uspořádanou, ale jinak: střední osou je Scherzo, věty první a čtvrtá jsou rychlé, druhá a čtvrtá pomalé. Do díla vložil skladatel řadu nových výtěžků své dosavadní umělecké práce a ovšem též životních zkušeností....
VI. kvartet psal Bartók v létě 1939 ve Švýcarsku u Pavla Sachera, dokončil je v listopadu v Budapešti. Tehdejší poměry nám tentokrát umožňují vcítit se do podnětů, které inspirovaly náladu díla. Hrozivý fašismus ovládající i jeho vlast, jejž Bartók z duše nenáviděl, hrůzná vidina nové války, přechodný klid, který tolik ocenil ve Švýcarsku, a zrající myšlenky na trvalou emigraci, to vše lze vytušit z tohoto překrásného díla…Až do své emigrace do Spojených států (v říjnu 1940) nic dalšího nezkomponoval.
Bartókovy kvartety se nepoddávají ani interpretům, ani posluchačům snadno, možno říci, že provokují, ale tím více vábí světové kvartetní soubory k interpretaci, a též mladé umělce, jako naše „Talichovce“, aby se s nimi vyrovnali. A uchvátí posluchače, který se dovede vcítit do autorova myšlení a přesvědčení.
Diskuze k albu