Solamente naturali
Musica Hradekiensis
Podobné tituly
Informace o albu
Podle dřívějších výzkumů hudební historičky Dr. Dariny Múdré byl hudební život v rámci tzv. středoslovenského hudebně-kulturního okruhu nejrozvinutější zejména v materiálně dobře zabezpečených městech Zvolenské, Hontianské a Tekovské stolice. Na Liptově bylo pěstování hudby, podobně jako na Oravě, skromnější a vzhledem k horší hospodářské situaci se soustředilo do Ružomberka, Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku. Na základě výzkumů provedených v posledním desetiletí byl nejaktivnější hudební život v Liptovském Hrádku, který v posledních desetiletích 18. století zaznamenal všestranný rozvoj díky působení prefekta hrádecko-likavského komorního panství Františka Wisnera z Morgensternu. K tomu patřilo i založení lesnické školy, první instituce svého druhu v Uhrách. V říjnu 2004 byla na římskokatolické faře v Liptovském Hrádku objevena neznámá hudební sbírka z období klasicismu (po zpracování dostupná na www.rism.info), jejíž vznik a obsah lze na základě současných poznatků datovat do druhé poloviny 18. století a prvních desetiletí 19. století. Kromě duchovních děl soudobých autorů, včetně skladatelů působících na území dnešního Slovenska (Zimmermann), obsahuje hudební sbírka také chrámové skladby předních představitelů vídeňského klasicismu (Haydn, Mozart) a díla neznámých hudebníků místního významu. Hudbu ve zdejším kostele provozovali profesoři a žáci hradecké lesnické školy, kteří měli v rozvrhu hodin také hudební teorii a výuku hry na hudební nástroje. Další základní informace lze nalézt v monografii Z minulosti Liptovského Hrádku (Tranoscius, 2006) autorského kolektivu Peter Vítek, Slavko Churý a Andrej Šuba. O "hudební dovednosti chovanců" se s obdivem zmiňuje hned několik dobových pramenů. V minulosti připravily soubory Solamente naturali a Musica aeterna ve spolupráci s muzikologem Andrejem Šubou několik programů z hradeckého fondu, které byly provedeny nejen v Liptovském Hrádku, ale také v Bratislavě. Předkládaný projekt je první nahrávkou dokumentující hudební minulost Liptova. Na CD jsou zařazeny duchovní árie, moteta pro sóla a sbor od L. Hoffmana, C. Ditterse z Dittersdorfu, F. Kauera, V. Kalouse, A. Bengraffa, J. K. Vaňhala, A. Zimmermanna, Brixiho a několika anonymních autorů, jakož i žáků a profesorů hradecké školy. Jde o repertoár, který je zaznamenán v novodobých premiérách a dokumentuje úroveň hudebního života na Slovensku v 18. století. Nestor slovenské muzikologie Jozef Kresánek řekl, že veškeré muzikologické poznání by mělo směřovat k hudební zkušenosti, a to se v případě projektů souboru Solamente naturali děje pravidelně.
Diskuze k albu