Různí interpreti
Rejcha, Krommer-Kramář: Kvartety pro flétnu, housle, violu a violoncello
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Dr. Miroslava Nedbala k původnímu LP albu 1 11 1450 "Antonín Rejcha Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello č. 1 G moll, op. 98, č. 1 - František Vincent Krommer-Kramář Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello D dur, op. 75" vydanému Supraphonem v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
ANTONÍN REJCHA je mimořádnou osobností českého hudebního klasicismu jak svým životním příběhem, tak především celým svým tvůrčím profilem; v němž se pojí v harmonickou jednotu svébytný skladatelský zjev s pronikavým hudebně teoretickým myslitelem, jehož teoretické práce stály pro svou novou a zcela původní koncepci v popředí hudebně teoretické literatury své doby a přeloženy do řady světových jazyků sloužily dlouho jako učebnice na předních evropských konzervatořích....Těžiště Rejchova skladatelského díla, které čítá přes sto opusů, leží hlavně v komorní tvorbě. Skladatelovu slávu založilo jeho 24 dechových kvintetů, které jak svým obsazením tak způsobem využívání jednotlivých dechových nástrojů zapůsobily v Evropě ve své době jako překvapivá novinka...ŠEST KVARTETŮ PRO FLÉTNU, HOUSLE, VIOLU A VIOLONCELLO, OP. 98, z nichž první je obsažen na této desce, napsal Rejcha v Paříži a věnoval svému příteli, profesoru flétnové hry na pařížské konzervatoři Josephu Guillouovi. Charakteristiku této kvartetní sbírky podává sám skladatel v úvodu prvního vydání: "Složil jsem tyto kvartety ve slohu Haydnově, to znamená, že s každým nástrojem se zde zachází jako se samostatným hlasem. Milovníci flétny nemohou tedy očekávat, že jejich hlas zde bude stále převládat. Je-li posuzován zcela odděleně od smyčcových nástrojů, může se zdát často bezvýznamný, protože účast nástrojů je rozdělena mezi čtyři hlasy..."
FRANTIŠEK KROMMER-KRAMÁŘ patří k oné početné skupině českých hudebních emigrantů, kteří nalezli svůj druhý domov a své působiště ve Vídni. Zde zcela vplynuli do tamního hudebního života a svým vkladem nemálo přispěli k utváření klasického hudebního slohu...,V jeho skladebném odkazu nalezneme symfonie, instrumentální koncerty, suity, serenády, mše, ale především velké množství komorní hudby. Slohově vychází z Haydna a Mozarta, mnohde se dotýká výrazového světa Beethovenova. Jeho hudba neusiluje o žádnou mimořádnou myšlenkovou hloubku, ale má svěžest, plynulou skladebnou fakturu a nelze jí upřít ani samostatnost myšlenek. FLÉTNOVÝ KVARTET D DUR, OP. 75 má slohové znaky haydnovského klasicismu. Důraz položil skladatel na flétnový part, který má vůči ostatním hlasům převažující postavení...
Diskuze k albu