Z komentáře Eduarda Herzoga k původnímu LP albu 8111 0365 "Klement Slavický Etudy a eseje, Trialog pro housle, klarinet a klavír, Invokace pro varhany" vydanému v roce 1972 v Pantonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
Skladby zasloužilého umělce Klementa Slavického nahrané na této desce, jsou si blízké dobou vzniku. Tato doba - první polovina šedesátých let - je významným úsekem v tvůrčím vývoji Slavického. Jeví se jako počátek nové tvůrčí etapy, kdy skladatel výrazně obohatil svůj hudební projev novými kompozičními prostředky. Lze-li v této souvislosti mluvit o nové orientaci, je třeba zdůraznit, že tato orientace vychází z předchozí tvorby. Spočívá v syntéze tvůrčích snah Slavického z let třicátých, vrcholících v první symfonietě, s výsledky následujícího období, kdy jeho tvorba se inspirovala zvýšenou měrou lidovým uměním....Slavického hudba je naplněna vroucím citovým obsahem, vyjádřeným širokou stupnicí výrazových ploch od tklivé, jímavé, přes vzrušenou, bouřlivou až k jiskřivě jásavé, triumfální...Ze skladeb na této desce je nejstarší INVOKACE z r. 1963. Po cyklu Fresky z r. 1957 je druhé a zatím poslední dílo, které Slavický napsal pro varhany....Klavírní tvorba má v díle Slavického významné místo. Zejména tři díla jsou důležitá. Jsou to Tři skladby pro klavír (1947), sonáta Zamyšlení nad životem (1958) a ETUDY A ESEJE (1965). V letech 1964-1965 vytvořil skladatel větší počet klavírních skladeb různé technické náročnosti. Po kritickém výběru z nich sestavil dva cykly, a to Dvanáct malých etud a ETUDY A ESEJE, obsahující kusy nejrozmanitější a nejnáročnější...TRIALOG pro housle, klarinet a klavír, dokončený v r. 1966...název zdůrazňuje charakter rozhovoru. Pro rozhovor je příznačné, že funkce zúčastněných partnerů se často a bezprostředně střídají. Vůdčí úloha přeskakuje v rozhovoru od jednoho na druhého a způsob vzájemného reagování rozmlouvajících nabývá velmi rozmanitých forem souhry....