Pražské klavírní trio
Nové pražské trio
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Dr. Ratibora Budiše k původnímu LP albu 11 0378 "Nové pražské trio" vydanému v Pantonu v roce 1973 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Se svou první gramofonovou deskou předstupuje před posluchače hodnotné hudby soubor, který má už za sebou vzdor svému mládí pozoruhodné umělecké výsledky. Tito tři mladí muzikanti, mezi nimiž léty vznikl pevný a přátelský vztah, se poznali již v dětství v Liberci...navštěvovali libereckou lidovou školu umění, kterou také v různých žákovských soutěžích reprezentovali jako jednotlivci. Na jednom ze školních večírků však už tehdy vystoupili jako trio...v roce 1969 se opět všichni tři setkali na pražské AMU. Na podzim následujícího roku definitivně založili klavírní trio ...a datum prvního veřejného vystoupení 13.1.1971 budou považovat za datum zrození NOVÉHO PRAŽSKÉHO TRIA...
Příchodem do Vídně v roce 1792 začal mladému LUDWIGU van BEETHOVENOVI (1770-1827) nový, samostatný život. Již v tomto prvém vídeňském údobí vytvořil několik závažných skladeb včetně tří klavírních trií Es dur, G dur a c moll op. 1, jež vznikla ještě před rokem 1795. TRIO C MOLL zaujme dramatickou kontrastností jednotlivých vět a širokým rozvedením hudebních myšlenek, což v době vzniku díla znamenalo důležitý vývojový krok v dějinách sonátové formy. Trio vyniká pozoruhodnou motivickou prací krajních částí, rozvinutou melodikou volné věty a jiskřivým vtipem v typicky beethovenovském scherzu.
Po Pěti krátkých skladbách z r. 1930 jako prvém díle pro housle, violoncello a klavír vrátil se BOHUSLAV MARTINŮ (1890-1959) k tomuto nástrojovému obsazení až po dvaceti letech, když napsal Klavírní trio č. 2 d moll (1950) a VELKÉ KLAVÍRNÍ TRIO C DUR z r. 1951. Zatímco ve druhém triu se skladatel inspiroval radostnou a výrazově prostou Haydnovou hudbou, je třetí trio po výrazové stránce dílem složitějším s výraznými názvuky na českou hudební tradici. Poprvé zaznělo v únoru 1952 v New Yorku.
Jiří Klika (1947) - klavír, Arnošt Střížek (1947) - klavír, Marek Jerie (1947) - violoncello
Diskuze k albu