Originální pražský synkopický orchestr (OPSO), umělecký vedoucí Pavel Klikar
Originální pražský synkopický orchestr
Podobné tituly
Informace o albu
Původní LP album 1115 2654 "Originální pražský synkopický orchestr" vydal v Supraphonu v roce 1980. Titul vyšel poprvé digitálně v rámci 4CD kompletu SU 6585-2, samostatně a v původní podobě vychází nyní poprvé. Z komentáře Ing.Stanislava Titzla k původnímu albu:
Originální pražský synkopický orchestr se přímo programově věnuje stylové rekonstrukci historického jazzu a taneční hudby z let 1922-1930, a to na základě téměř vědecké analýzy zachovaných zvukových záznamů. Soubor vznikl v Praze v r. 1974 a tvoří jej mladí hudebníci, kteří si dali za úkol proniknout co nejhlouběji k podstatě dnes už zcela zapomenutých stylů i do dobového hudebního myšlení. Během své nedlouhé existence prošel OPSO již třemi vývojovými fázemi. Ta první spadá do let 1975-1976, kdy orchestr hrál v pětičlenném složení s tříhlasou melodickou sekcí a orientoval se na hlavně bílou newyorskou školu, na projev některých černošských orchestrů a nezapomínal ani na lidová blues...
Druhá vývojová fáze (1976-1978) byla ve znamení příchodu nových talentovaných hudebníků, mezi něž patří i zpěvák OPSO Ondřej Havelka. Různé kombinace dvou plátků (reeds) a zařazení violinofonu umožnily zpestřit instrumentace a soubor proto také snadněji interpretoval jak polyfonní jazz z úplného počátku dvacátých let, tak i homofonější hot dance music z jejich druhé poloviny; častěji jsou také využívány nevšední hlasové i stylizační schopnosti zpěváka Ondřeje Havelky...Zatím poslední vývojová fáze OPSO začala koncem r. 1978 a jejím charakteristickým rysem je plné velké obsazení, které bylo typické pro většinu orchestrů dvacátých let ...čímž se ovšem dále zvýrazňuje smysl aranžmá a snižuje podíl kolektivní improvizace. Avšak v rámci tohoto velkého obsazení i nadále působí různé menší formace, které pokračují v předchozím zaměření na polyfonnější styly....Snaha členů OPSO o návrat do dvacátých let se tedy neomezuje jen na povrchní rysy jako je třeba vystupování v dobových kostýmech, ale soustřeďuje se především na tak důležité prvky jako je hra na historické nástroje, vyznačující se měkkým, pojivým a tvárným tónem, na používání specifické dobové intonace, vibrata, nasazení tónu a jeho tvorbu ap. Tím se totiž vytváří pro dnešního posluchače až exotické zvukové i barevné napětí...
Diskuze k albu