Bratři Karamazovi natočili velice "dospělou" desku. Nahrávku, z které je cítit osamění, boj s démony, příběh očistce, ale také vnitřní síla, opravdovost prožitku, z Kúčova zpěvu běhá mráz po zádech. Sám Kúča koncepci CD přirovnal k "cestě z pekla do nebe"...Čistý zvuk nahrávky umožňuje vychutnat si i více vrstev hlasů, střídmé používání kláves (o které Bratři rozšířili sestavu) a ženský hlas Jitky Charvátové (ano, kdysi Fiction...:o)))) je kořením, které zvýrazňuje chuť křehkých textů. Přestože je tahle deska trochu jiná, křehčí a propracovanější, než byly ty předešlé, přesto na první poslech poznáte, že jsou to Karamazovci. Jen jsou prostě zase o kousek lepší.
Sestava: Kúča - zpěv; Petr Turek - kytara; Petr Kučera - klávesy; Olda Sýkora - baskytara; dan Hubáček - bicí, perkuse.