Z komentáře Aleše Opekara k CD albu 71 0605-2 "Bigbít: Průkopníci českého rock'n'rollu" vydanému v roce 1998 v Bonton Music a.s.; k titulu, jenž již dávno není k mání v kamenných obchodech, a proto jej Supraphon nyní uvolňuje alespoň pro digitální servery:
Toto album mapuje období vývoje českého rock'n'rollu. Obsahuje unikátní historické nahrávky, které dosud nikde nebyly zveřejněny a které ve své době vznikly jako amatérské záznamy pro vlastní potřebu hudebníků či pro potěchu úzkého okruhu jejich příznivců.
Málokoho před čtyřiceti lety napadlo, že jednou budou týmy odborníků omývat a slepovat útržky polorozpadlých pásků a pomocí computerové technologie, o které se tehdy nesnilo ani náruživým čtenářům sci-fi, rekonstruovat vteřinu po vteřině zbytky původního autentického záznamu. Záznamu plného šumu, všelijakých výpadků a "drop-outů". Záznamu s občasnými interpretačními přehmaty, tu a tam nejistým intonováním či nepříliš suverénní angličtinou, ale s neopakovatelnou atmosférou průkopnického hledání, bez něhož by se nemohla odvíjet následná, vcelku velmi bohatá historie českého bigbítu. Hudebníci sami tehdy většinou nepřipisovali náhodným magnetofonovým záznamům velký význam, řada podobných nahrávek byla v průběhu času smazána, zničena, ztracena....Hudebníci spíše snili o tom, že se jednou dostanou do profesionálního studia a vydají opravdovou gramofonovou desku. Čtyři zastoupené soubory, Akord Club, Samuels Band, Fapsorchestra a Sputnici, reprezentují různé zvukové koncepce a přístupy k rock'n'rollu, ale jedno mají společné: gramofonovou desku nikdy nenahrály...


Pozn. Supraphonu:
Původní sestava se musí bohužel obejít bez snímku Někteří (Bye, Bye, Love), jehož českou verzi zakázal původní nakladatel používat.