Jestli nebudeme optimisty my, tak kdo už?
Raději budu žít jako optimista a mýlit se než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu.

Rodinnou krizi řeší 12letý Michel únikem do šachového klubu, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku. Je rok 1959 a být optimistou není snadné.
Mnohovrstevnatého románu se ve Francii prodalo přes 400 tisíc kusů, získal nadšené ohlasy i několik literárních cen ? např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.

Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.