Akademické pěvecké sdružení Moravan
APS Moravan
Podobné tituly
-
Akademické pěvecké sdružení Moravan, Jan Řezníček
-
Český pěvecký sbor, Akademické pěvecké sdružení Moravan/Josef Veselka
-
Akademické pěvecké sdružení Moravan, Josef Veselka
-
Akademické pěvecké sdružení Moravan, Josef Veselka
-
Akademické pěvecké sdružení Moravan, Josef Veselka
-
Český pěvecký sbor, Akademické pěvecké sdružení Moravan
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP titulu 8112 0374 vydanému Pantonem v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
Akademické pěvecké sdružení Moravan patří k tělesům, bez nichž si historii a současnost českého sborového umění lze jen stěží představit. Vznik souboru spadá do roku 1931,
kdy se ustavil pěvecký kroužek vysokoškolských studentů v Brně, avšak slibný rozvoj tohoto tělesa zastavila 2. světová válka. Teprve po roce 1945 můžeme sledovat vlastní historii tělesa,
které začalo pracovat na nové organizační základně a tím získalo i nutné předpoklady pro rychlý umělecký růst...Skladby, jež reprezentují reprodukční umění APS Moravan na této gramofonové desce, dokumentují šíři repertoárového zamření souboru i jeho specifický přínos v oblastech, jež jsou pro něj typické. Je to především interpretace renesanční vokální polyfonie, kterou reprezentují dva příslušníci tzv. římské školy 16, století - Giovanni Pierlugi da Palestrina (1525-1594) a jeho pokračovatel Tomáš Luiz de Victoria (1555-1611), a představitel české skladatelské produkce téhož období, Jan Campanus VOdňanský (1572-1622). Soudobou česku a slovenskou tvorbu zastupují Osvald Chlubna (1893-1971), Zdeněk Blažek (1905) a Eugen Suchoň (1908). Potulný šílenec Leoše Janáčka (1854-1928) vznikl v roce 1922) a řadí se k nejzávažnějším sborovým dílům svého tvůrce. Je psán na filozofický text bengálského básníka Rabíndraná tha Thákura, jehož námětem je nepomíjivost lidského hledání. Druhá strana desky uvádí jedno z nejznámějších kantátových děl Bohuslava Martinů (1890-1959) - Polní mši. Skladba je uměleckou reakcí na události roku 1939; obsazení Československa hitlerovskými vojsky vyvolalo v život dílo, jehož myšlenkovým i hudebním vyvrcholením je oslava vzdáleného domova.
Jindra Bártová
Diskuze k albu