Přední představitel tzv. české moderny Josef Suk (1874-1935) byl tak talentovaný, že již v jedenácti letech vstoupil na Pražskou konzervatoř. Velice brzy začal komponovat a celý život psal mj. klavírní skladby, ač byl vzděláním a povoláním houslista.
Jakkoli Sukovi na jeho skladatelské činnosti převelice záleželo, provozoval ji - podobně jako Gustav Mahler při svém povolání šéfa vídeňské opery - celý život jakoby "na vedlejší úvazek", protože většinu času zasvětil kariéře sekundisty ve slavném Českém kvartetu, s nímž v letech 1892-1933 odehrál tisíce koncertů a poznal svět.
Klavír byl Sukovi intimní tvůrčí zpovědnicí, tlumočníkem a důvěrníkem jeho nejvnitřnějších pocitů a nálad. Klavírní díla můžeme s trochou nadsázky označit za jakési klavírní výtahy Sukovy abstraktně hudební tvůrčí dílny.
Český klavírista Pavel Štěpán (1925-1998), který souborný projekt realizoval, svou uměleckou dráhou navázal na slavné tradice rodiny. Byl synem skladatele, pianisty a teoretika - sukovského specialisty Václava Štěpána. Za pětideskový (LP) komplet klavírního díla Josefa Suka dostal v roce 1978 Zlatou desku Supraphonu. Jeho přítel a komorní partner Ilja Hurník o něm napsal: "Umění Pavla Štěpána je uměním sugestivního náznaku, jež je díky exaktní technice a zvukové kultuře bezezbytku srozumitelné a přesvědčivé."

Klavírní dílo - intimní deník Josefa Suka v souborném vydání!