Česká filharmonie, Košler, Neumann
Eben: Noční hodiny - Klega: Pantomima - Křička: Severní noci
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP albu 8110 0037 vydaného Pantonem v roce 1979:
Skladatelské dílo PETRA EBENA (nar. 1929) patří k nejosobitějším projevům soudobé české hudby a má široký hlas nejen u nás, ale i za hranicemi. Mezi poslední reprezentativní skladby autora patří pětivětá koncertantní symfonie Noční hodiny s neobvyklým nástrojovým obsazením: orchestrální sekci dechových nástrojů zastupuje kvintet sólistů, doplněný ještě tenorovou tubou a jejich partnery jsou smyčce, početná skupina bicích nástrojů a klavír. Námětem díla je noc a její proměny, jak se jeví zaujatému a citlivému pozorovateli, který dokáže prožít a vychutnat jejich latentní kouzlo....
MIROSLAV KLEGA (nar.1926) ...důkladně vyškolený umělec s širokým kulturním rozhledem. Těžiště jeho tvorby leží v oblasti hudby symfonické, ale napsal i řadu zdařilých hudebních doprovodů k filmům a divadelním hrám. Orchestrální suita Pantomima vznikla v roce 1962 jako výraz skladatelova obdivu k umění Igora Stravinského, jehož osmdesáté narozeniny tehdy oslavoval celý kulturní svět. Je to pětivětá skladba s ostře vypointovanými hudebními myšlenkami, jiskřivě vtipnou tématickou prací a podivuhodně čistou formální výstavbou. Průhledná, ale barvitá instrumentace dodává zvukovému obrazu pikantní ráz a výrazně sólistické využití dechových nástrojů činí z Pantomimy téměř koncert pro orchestr, takže její hudba je poutavá pro hráče i posluchače....
Z díla JAROSLAVA KŘIČKY (1882-1969) znají dnes i ti nejoddanější přátelé hudby jen velmi málo. A přece to byl plodný autor, který napsal řadu cenných skladeb komorních i orchestrálních, ale hlavně mnoho písní, sborů i velkých vokálních forem, jako kantáty, opery i operety ..podněty pro jeho umělecký vývoj přišly z ruské kultury, s níž se seznámil během svého pobytu v Jekatěrinoslavi v letech 1906-1909. Zde vznikla i Křičkova nejznámější skladba - píseň Albatros, která se stala jádrem písňového cyklu Severní noci, když k ní v roce 1910 přibyla ještě další tři čísla....není sporu o tom. že vytvořil dílo umělecky silné a přesvědčivé, které dodnes neztratilo nic ze své emocionální působivosti. Ta je ještě zdůrazněna tím, že písně tvoří dohromady myšlenkově i hudebně vyvážený cyklus, který v orchestrální verzi má až symfonickou monumentalitu a patří nesporně mezi nejkrásnější písňové cykly české hudby.
Jaroslav Holeček
Diskuze k albu