Z komentáře Jarmily Brožovské k původnímu LP albu 8016 0308 "Ludmila Červinková / Smetana, Dvořák, Foerster, Mozart, Weber, Borodin, Verdi" vydanému Pantonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Na jevišti z ní vyzařovalo fluidum silné osobnosti, které se rychle přenášelo na obecenstvo. Neměla vlastnosti hvězd nazývaných "prima donna assoluta", strhujících diváka výbušným, dynamickým zjevem, svou ohnivostí a temperamentem ještě dříve než zazní první tón, než posluchače oslní nádherou svého hlasového fondu a omámí jeho barvou. Její výkony byly předznamenány neobyčejnou ušlechtilostí, noblesou a něhou. Sopranistka LUDMILA ČERVINKOVÁ přišla v roce 1942 přes Olomouc a Ostravu do Národního divadla v Praze, aby tu zazářila zralým uměním, které propůjčovalo jejím lyrickým a mladodramatickým postavám vlastnosti ideálního modelu české operní interpretace a jejím dramatickým hrdinkám neopakovatelnost osobitého podání...Hladkým, hebce předeným tónem, lahodně znějícím tmavším hlasovým témbrem, bezvadnou dikcí a uměním klenutého oblouku nesené kantilény patří Ludmila Červinková ke generaci vrcholných reprezentantů českého bel canta 40. a50. let...Nebyla za svého života hvězdou, procházela svou kariérou skromně a neokázale. Vzhledem k dramaturgickým záměrům poválečného vývoje opery Národního divadla a složení souboru se dokonce ocitala v úloze alternantky. Její suverénní umění si však podmaňovalo posluchače zvláštním kouzlem. Ludmila Červinková zůstane jedním z nejsvětlejších zjevů v galerii velkých pěvců Národního divadla.