Jaroslav Krček, Malá muzika Čs. rozhlasu Plzeň
Vánoční koledy
Podobné tituly
Informace o albu
Komentář Dr. Jiřího Berkovce k původnímu EP albu 0 37 0439 "Vánoční koledy" vydanému v Supraphonu v roce 1968 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Není mnoho příležitostí, při nichž se upíná zřetel většiny lidí k shodnému ušlechtilému cíli, jakým je třeba radost způsobená druhému. Bývá tomu tak o Vánocích, svátcích, jejichž poslání se v průběhu času měnilo, z nichž však nevymizel jejich hlavní smysl – pohoda míru, přátelství a hojnosti. Tradice, která se postupně vytvořila kolem Vánoc, vychází z pohanských obřadů uctívání slunovratu. Nejeden z prvků těchto slavností přejalo křesťanství, když umístilo na závěr roku, do sklonku prosince, legendu o narození hlavní postavy svého učení, Ježíše Krista. Zejména katolická církev svou taktikou získávat i udržovat věřící okázalými bohoslužbami, vůní kadidla, plápolem svící a nádherou chrámového prostředí přispěla k vytvoření příznačné vánoční atmosféry duchovními zpěvy, hrami o narození Páně a jesličkami. Všechny tyto podněty přijali prostí lidé, na jejichž smysly a city byly zaměřeny, s okouzlením dětsky naivním. Zmocnili se prvků, které jim byly nejbližší, a přetvořili je po svém. Svědčí o tom rozmanité projevy lidové umělecké tvořivosti: malby na skle, betlémy, pastýřské hry a vánoční písně – koledy. Před více než pěti sty lety vznikly v Čechách prvé vánoční hry, tak zvané Jesličky nebo Kolébka. Šest zpěváků přednášelo biblickou zvěst o narození chlapce v městě Betlémě: zvláštní znamení – jasná záře na nebi, pocházející od neznámé hvězdy, a andělské hlasy – zvěstují lidem příchod Spasitele: ti, kteří viděli a slyšeli toto poselství, odcházejí do Betléma poklonit se narozenému Pánu a přinášejí mu různé dary. To je podstata látky koledních textů. Bohatá lidová fantazie vyzdobila příběh některými epizodami a rozvila jej v slovní oblasti rázovitými výrazy, obraty, zdrobnělinami, citoslovci. Příroda oživená domácími, lesními i polními zvířaty – křepeličkami, žežulkami, čížíčky – tvoří zprvu pozadí, pak hlavní prostředí betlémského příběhu, viděného lidovými vypravěči a zpěváky. Tvůrci koled přizpůsobovali dějiště a typy „daráků“ svému okolí, jak je to v české oblasti nejlépe patrno v krkonošských koledách. Sběratelé zaznamenali stovky koled na celém území naší vlasti. Jsou rázovité: určitě rozeznáte koledu českou od moravské a slovenské jen podle melodie. České jsou téměř vždy jasné, durové, pravidelně členěné, klidné, melodicky plynulé; moravské a slovenské často mollové, rytmicky rozmanité, vzrušenější, se sledy příznačných intervalů. Mnohé z nich jsou pravé skvosty lidové hudební tvořivosti nápěvné a textové; všechny mají v sobě půvab a líbeznost domova. Vánoce si bez nich nelze představit.
Diskuze k albu