Libuše Váchalová, České noneto, Kroftovo kvarteto
Koncerty pro harfu a orchestr
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Miloše Pokory k původnímu LP albu 1119 4155 "Libuše Váchalová - harfa ( Hӓndel, Ravel, Dusík, Trneček, Fischer)" vydanému v Supraphonu v roce 1987 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Šestice varhanních koncertů GEORGE FRIEDRICHA HÄNDELA (1685-1759) z let 1735-36, z níž je převzata harfová stylizace KONCERTU B DUR op. 4 č. 6, náleží k tomu druhu barokních děl, jež vznikají doslova pod spontánním tlakem barokní improvizace.
Nemají hutnost a vážnost bachovské polyfonie a připomínají - jak říká R.Rolland - "řečnické projevy, které usilují o přímý účinek." Je typické, že některé z uvedených koncertů byly komponovány přímo ke zvláštním příležitostem...Brilantní, v jednom proudu plynoucí INTRODUKCE A ALLEGRO pro harfu, smyčcové kvarteto, flétnu a klarinet MAURICE RAVELA (1875-1937) hýří barvami a prudkými accelerandovými i crescendovými gradacemi, zároveň však demonstruje mimořádně precizní kompoziční práci, prostoupenou průzračnými neoklasicistickými imitačními postupy. Toto svérázné a v celé harfové literatuře mimořádně vzácné dílo spadá časově do r. 1906, tudíž mezi dvě nejslavnější Ravelova komorní díla vůbec - Smyčcový kvartet (1902-3) a Klavírní trio (1914). JAN LADISLAV DUSÍK (1760-1812) by v prvé řadě výrazným představitelem českého interpretačního a kompozičního umění na poli klavírního žánru....Půvabné DUO PRO HARFU A KLAVÍR, realizované za doprovodu dvou lesních rohů, je - vedle dalších harfových kombinací (sonatiny, dua, trio, koncert) - jedním z nejinspirovanějších plodů posledních let 18. století, která Dusík prožil v Londýně se svou chotí Sofií, znamenitou klavíristkou a harfenistkou. HARFOVÁ PARAFRÁZE NA SMETANOVU VLTAVU českého houslisty, klavíristy, dirigenta a věhlasného harfového pedagoga HANUŠE TRNEČKA (1858-1914) je přizpůsobena specifice sólového nástroje. Např. celá skladba je transformována (začátek v es moll) a některé kompozičně složitější partie jsou nahrazeny technickými obraty, které dávají zaznít nástroji v plném lesku. Současný český skladatel JAN F. FISCHER (nar.1921), jenž svou tvorbou významně zasáhl takřka do všech hudebních žánrů, věnoval harfě několik zajímavých komorních a koncertantních skladeb. ČTYŘI ETUDY PRO SÓLOVOU HARFU z března 1971 představují stylizační studii k harfovému koncertu, k jehož kompozici se skladatel odhodlal o několik měsíců později. Přestože se každá skladba etudového cyklu soustřeďuje na jinou nástrojovou polohu, stylizační strukturu i náladu, objevíme ve všech etudách společného jmenovatele, a to hned ve dvou podobách. K té první patří neoklasicistně plynulý pohyb s jasným metrickým členěním, druhým jednotícím prvkem je zvuková průzračnost - před mlhavou zahuštěnou akordikou dává autor přednost jasným linkám, nevyhýbá se unisonu ani projasněné imitační hře.
Česká harfenistka LIBUŠE VÁCHALOVÁ (nar. 1932), na jejíž přímý popud vznikly poslední skladby této nahrávky, studovala harfovou hru nejprve soukromě u prof. B.Dobrodinského a poté na konzervatoři u prof. M.Zunové. Z její intenzivní koncertní činnosti je třeba zdůraznit zejména spolupráci v duetech s flétnistou V.Žilkou a hobojistou F.Hantákem, účinkování v Sebastian Orchestru, angažmá sóloharfistky v Tokijské filharmonii a společné koncert s flétnistou J.Bouškem. Sólový repertoár umělkyně zahrnuje všechna stěžejní díla harfové literatury.
Diskuze k albu