Z komentáře Aleny Dvořákové k původnímu LP albu 8111 0298 "M.Raichl Symfonieta, J.Štěpánek Proměna" vydanému v roce 1982 v Pantonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
MIROSLAV RAICHL (nar.1930) je typem skladatele, který chápe existenci hudby v úzké souvislosti s bohatě diferencovanými zájmy posluchačů a v celém svém díle se snaží vycházet vstříc soudobému životu. ...Specifickým rysem jeho tvorby je snaha o návaznost na domácí hudební tradici a český symfonismus, umocněná kritériem závažnosti a obecné sdělnosti. V popředí skladatelova uměleckého zájmu zůstává oblast vokálních kompozic, v níž je Raichl tvůrcem vpravdě jedinečným. Napsal desítky mužských, ženských, dívčích a zejména dětských sborů, které jsou často zařazovány do repertoárů většiny našich sborových těles a mnohokrát byly oceněny na jihlavském vokálním festivalu. Rozsáhlá je také skladatelova instruktivní tvorba pro klavír, housle, violoncello a další nástroje....Komorní SYMFONIETA (1977) uvedená na tomto gramofonovém záznamu vznikla původně pro žilinský Státní komorní orchestr na výzvu jeho tehdejšího šéfa Eduarda Fischera. Svou Symfonietu komponoval autor pro komorní obsazení, neboť jeho cílem bylo vytvořit hudbu, která by i s menším provozovacím aparátem postihla širokou výrazovou škálu a působila svým vypjatým dramatismem v kontrastu k citově zaujaté meditaci.
Umělecký profil JIŘÍHO ŠTĚPÁNKA (nar.1917), skladatele, pedagoga, vědeckého pracovníka i úspěšného autora několika rozhlasových her reprezentuje bohatá, žánrově pestrá tvorba, jejímž význačným rysem je myšlenkové zaujetí a uvědomělý filosoficko-psychologický nadhled, který autor dokáže svou hudbou zformovat do neotřelé vzrušující podoby. Hlavním polem působnosti všestranně disponovaného autora jsou skladby s vokální složkou, ať již jde o díla kantátová (např. silně emotivní, protiválečný Zpěv podzemní dráhy, provedený Českou filharmonií), nebo hudebně dramatická (dětské zpěvohry O cestě zajíce Pyška a O kouzelném městě, čtyři jednoaktové opery spojené do cyklu Biblické panoptikum, celovečerní opera Lidé v Únoru, balet Mléčná dráha atd.). Pozornost si zaslouží i řada skladeb symfonických i komorních, které měly při provedení většinou velmi příznivý ohlas.
Štěpánkova hudební řeč se nepřiklání důsledně k žádnému novodobému kompozičnímu směru, nýbrž vychází z různých pracovních postupů tak, jak to vyhovuje danému uměleckému záměru....Každé dílo Jiřího Štěpánka má vyhraněnou, naléhavě formulovanou myšlenku, nejčastěji z oblasti mezilidských vztahů. I hudba k baletní féerii PROMĚNA má aktuální ideové zaměření: pokouší se svým způsobem řešit existenciální otázku významu jednotlivce pro společnost....Proměna, stejně jako ostatní autorovy skladby, odpovídá přesvědčení jeho životního kréda - věčného hledání a vytváření vazeb ke světu i společnosti....