Česká filharmonie, Karel Ančerl
Ančerl Gold Edition 25. Beethoven: Symfonie č. 5, Koncert pro klavír a orch.č. 4, Romance pro housle a orch.č. 2
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Karel Ančerl (1908-1973) byl vedle Václava Talicha největším českým dirigentem 20. století. Drtivou většinu svých nahrávek realizoval u firmy Supraphon a protože se blíží 30. výročí jeho úmrtí, rozhodla se firma uctít jeho památku velkou řadou reedic jeho snímků nazvanou Ančerl Gold Edition. Titulů bude celkem 42, všechny projdou náročnou úpravou ve zvukovém studiu a budou vybaveny profesionální hudební dokumentací, zasvěcenými historickými a estetickými studiemi a bohatou fotodokumentací.
Ančerlova kariéra je spojena s orchestrem České filharmonie, s níž spolupracoval od roku 1950 osmnáct let. Aniž bychom sebeméně podcenili obrovské umělecké zásluhy Václava Talicha a Rafaela Kubelíka o vytvoření interpretačního slohu České filharmonie, můžeme říci, že Karel Ančerl byl prvním českým dirigentem světové pověsti a že svůj orchestr přivedl k suverénní virtuozitě a světové proslulosti. Jeho umělecké výkony byly syntézou uvážené koncepce a minuciézní práce s detaily, byly založeny na dokonalé znalosti partitury a schopnosti vystihnout její architekturu, na vytříbeném slohovém cítění, velké zvukové představivosti a v neposlední řadě i na dokonale srozumitelném dirigentském gestu. Ančerl dovedl svůj orchestr přesvědčit o správnosti své koncepce, což je snad nejdůležitější podmínka uměleckého úspěchu v tomto oboru.
Za Ančerlova působení kariéry došlo také k převratnému technickému zdokonalení techniky hudebního záznamu vynálezem dlouhohrající desky a s tím souvisejícímu ohromnému rozšíření nahrávací činnosti orchestru. Ančerlovy muzikantsky inspirované nahrávky se záhy dočkaly i ocenění prestižními mezinárodními gramofonovými cenami a v moderních reedicích na CD oslňují stále svou technickou dokonalostí a nádhernou zvukovostí.
Pátý půltucet Ančerlových kreací je dramaturgicky nesen koncertantním principem, a to nejen v obvyklém sólistickém smyslu, ale také ve smyslu špičkového výkonu celého symfonického tělesa respektive jeho sólo instrumentalistů. Vždyť takový Bartókův Koncert pro orchestr je jedním z reprezentativních děl každého světového orchestru nejvyšší kategorie a orchestry nižší hráčské úrovně si na něj dodnes netroufají! Poradit si s Novákovou symfonickou básní v Tatrách či s partiturami Klementa Slavického ovšem vyžaduje také nejvyšší erudici. A což teprve slavné a neméně posluchačsky lesklé předehry, počínaje Smetanovou Prodanou nevěstou a konče Glinkovým Ruslanem! To vše dokumentuje hvězdnou dobu České filharmonie a ukazuje jejího někdejšího šéfdirigenta Ančerla nejen jako špičkového technika se smyslem pro detail i stavbu, ale také jako osvíceného hudebního myslitele: je o něm známo, s jakou úporností prosazoval vahou své umělecké osobnosti novější repertoár.
V koncertantních skladbách se představí největší umělecká jména tehdejší doby: houslový fenomén David Oistrach, violoncellista André Navarra, houslista s prvotřídním instinktem pro novou hudbu André Gertler, a nezapomínejme ani na české umělce, na violistu Karlovského, jenž spolu s Ančerlem odešel po sovětské okupaci do Kanady, ani na talentovaného a již rok po natočení Bořkovcova koncertu předčasně zemřelého klavíristu Antonína Jemelíka.
Diskuze k albu