Symfonií č. 3 a 4 (Supraphon SU 3631-2), která si u kritiky vysloužila vysoké hodnocení (mj. nominaci na Grammy Award 2005) a je označována za vzorovou nahrávku obou děl. Netrpělivě očekávaný druhý disk z plánovaného kompletu představuje poslední dvě autorovy symfonie pocházející z jeho poválečného pobytu v Americe. V páté, dokončené v roce 1946, se zrcadlí nejistota a rozčarování nad vývojem v Československu, kam se už do konce života nevrátil. K napsání poslední symfonie, věnované příteli a tehdejšímu šéfdirigentovi Bostonského symfonického orchestru Charlesi Munchovi, se vrátil ažv letech 1951-53. Velkorysá a barevná orchestrace "Symfonických fantazií", jak autor sám dílo nazval, znamenala návrat k symfonismu a tradici pozdně romantické hudby přelomu 19. a 20. století. Jiří Bělohlávek touto nahrávkou s ČF znovu skládá hold autorovi, jehož skladatelskému odkazu se soustředěně věnuje již řadu desetiletí.

Pokračování kompletu symfonií Bohuslava Martinů